Tôre de Babæle

Da Wikipedia
(Rindirisòu da Tore de Babele)
ZE
Quésta pàgina a l'é scrîta in léngoa zenéize

A Grafîa adeuviâ a l'é quélla de l'Académia Ligùstica do Brénno

A tôre de Babæle, dipinto do Pieter Bruegel

BABÆLE (Babel)

Da-o diçionâio filozòfico[1] do Voltaire:

A vanitæ a l’à de lóngo tiòu sciù di gréndi monuménti. Pe vanitæ i òmmi àn costroîo a bèlla tôre de Babæle: «Sciù, tiémmo sciù sta tôre a quæ çimma a tócche o çê, e fémmo diventâ famôzo o nòstro nómme prìmma che sémmo spantegæ pe tùtta a tæra»[2]. L’inpréiza a l’é stæta fæta a-i ténpi de ’n çèrto Falég, ch’o gh’avéiva cómme quìnto antenòu o bón Noè. Cómme se védde, l’architetûa e tùtte e àrte colegæ avéivan fæto gròsci progrèsci inte çìnque generaçioìn. Sàn Gêumo, quéllo mæximo ch’o l’avéiva vìsto i fàoni e i sàtiri, o no l’avéiva vìsto ciù che mi a tôre de Babæle; ma o l’asegûa ch’a mezuâva vintimîa pê d’altéssa. Che no l’é goæi: l’antîgo lìbbro Jacult[3], scrîto da un di ebrêi ciù erudîo, o dimóstra chi-â sò altéssa a l’êa de òtantunmîa pê giudêi, e tùtti sàn chò-u pê giudêo o l’êa ciù ò mêno lóngo cómme o pê grêgo. Sta dimensción chi a l’é asæ ciù vêa de quélla do Gêumo.

Sta tôre chi a l’exìste ancón; ma a no l’é ciù goæi èrta. Bén bén de viagiatoî a-i quæ se peu crédde l’àn vìsta. Mi, che no l’ò vìsta, no ne parliö ciù che de l’Adàmmo, mæ antenòu, co-o quæ no ò mâi avûo l’önô de fâ conversaçión. Ma voî consultæ o reverendo Pàddre præ Calmet: o l’é ’n òmmo de spìrito fìn e de profónda filozofîa, o ve spieghiâ beniscimo a cösa. Mi no sò perché inta Génexi se dîxe che Babæle veu dî confuxón. De fæti "Ba" veu dî poæ inte léngoe òrientâli, e "Bel" veu dî Dîo; Babæle veu dî a çitæ de Dîo, a çitæ sànta. I antîghi dâvan sto nómme chi a tùtte e sò capitâli. Ma no se peu negâ che Babæle veu dî confuxón, ségge perché i architétti se són confûxi dòppo avéi tiòu sciù l’òpera scinn-a òtantunmîa pê giudêi, ségge perché e léngoe se són confûze, e evidenteménte l’é da alôa che i Tedéschi no capìscian ciù i Cinéixi; perché l’é ciæo, segóndo l’erudîo Bochart[4], chò-u cinéize o l’é òriginaiaménte a mæxima léngoa che l’âto tedésco.

Nòtte[modìfica | modìfica wikitèsto]

  1. Publicòu into 1767
  2. Génexi XI,4
  3. In realtæ Jalkut (Compilaçión), òpera de no se sa chi, probabilménte do XIII sécolo, ch’a l’achéugge ’n vàsto lezendâio bìblico.
  4. Samuel Bochart (1599-1677), teòlogo e òrientalìsta protestànte, aotô de ’na "Geographia sacra" (1646) e de ’n "Hierozoicum, sive de animalibus Sacrae Scripturae" (1675)

Âtri progètti[modìfica | modìfica wikitèsto]

Contròllo de outoritæVIAF (EN203176274 · LCCN (ENsh85010726 · GND (DE4143847-4 · BNF (FRcb11955192v (data) · BNE (ESXX5065586 (data) · WorldCat Identities (EN203176274