1904

Da Wikipedia

O 1904 (MCMIV inte nùmeri români) o l'é 'n ànno bizestîle do XX secolo.

1904 inti âtri lunâi
Lunâio gregoriàn 1904
Ab Urbe condita 2657 (MMDCLVII)
Lunâio armêno 1352 — 1353
Lunâio bengaléize 1310 — 1311
Lunâio bèrbero 2854
Lunâio bizantìn 7412 — 7413
Lunâio buddhista 2448
Lunâio cinéize 4600 — 4601
Lunâio còpto 1620 — 1621
Lunâio ebràico 5663 — 5664
Lunâio etiòpico 1896 — 1897
Lunâio indoìsta
Vikram Samvat
Shaka Samvat
Kali Yuga

1959 — 1960
1826 — 1827
5005 — 5006
Lunâio islàmico 1321 — 1322
Lunâio persiàn 1282 — 1283
Cóppa de véddro co 'n insèrto in féuggia d'öo, II secolo a.C [1]

Fæti[modìfica | modìfica wikitèsto]

Antartego. E nâve Discovery, Morning e Terra Nova inta British National Antarctic Expedition Discovery, frevâ 1904
Saint Peoburgo, Amasaménto de Vyacheslav von Plehve, Prìmmo Minìstro do Zar [2]

Euröpa[modìfica | modìfica wikitèsto]

20 zenâ - Pio X abroga, co a "Commissum Nobis", o dirìtto de veto de-i re catòlici into conclàve vèrso personn-e no gradîe: l'ùrtima vòtta o l'esto uzòu da-o cardinâ Puzyna, nómme de l'inperatô austroungarico, into o conclàve do 1903.
16 - 21 seténbre - Italia: o prìmmo sciòpero generâle.

Àzia[modìfica | modìfica wikitèsto]

8 frevâ - A Goæra rùscio-giaponéize.

Àfrica[modìfica | modìfica wikitèsto]

América[modìfica | modìfica wikitèsto]

Oustràlia, Òceània, Pöli[modìfica | modìfica wikitèsto]

22 frevâ - Antartide. L'Argentinn-a stabili a âze Orcadas, a prìmma bâze permanénte inta Antartide.

Arte[modìfica | modìfica wikitèsto]

Mûxica[modìfica | modìfica wikitèsto]

17 frevâ - Milàn. Tiâtro a-a Scala: va in scêna a prìmma de l'òpera Madama Butterfly de Giacomo Puccini.

Costruçión[modìfica | modìfica wikitèsto]

21 lùggio - Conpleta a Ferovìa Transiberiàna.

Inovaçión[modìfica | modìfica wikitèsto]

4 màzzo - Prodotta a prìmma Rolls-Royce.
27 òtôbre - New York. Inaugura a metropolitàna.
3 dexénbre - Charles Dillon Perrine descrove Imalia, 'n satèlite de Giòve.

Sport[modìfica | modìfica wikitèsto]

28 frevâ - Lisbona. Fonda e socjêtæ Sport Lisboa e Sport Benfica.
21 màzzo - Pariggi. Fonda a FIFA.
Canpionòu italiàn de balón 1904 (dòppo Serie A) - Zêna CFC
1° lùggio - 29 òtôbre - Stati Unïi d'America. San Lùi. A [[[III Olimpiade]]
Londra - Coppa Davis 1904. Vincitô: Regno Unïo

Prémmi Nobel [modìfica | modìfica wikitèsto]

Prémio Nobel pe-a pâxe: Istituto de diritto internaçiónale [3]
Prémio Nobel pe-a letiatûa: José Echegaray y Eizaguirre, Frédéric Mistral
Prémio Nobel pe-a meixìnn-a: Ivan Pavlov
Prémio Nobel pe-a fìxica: John William Strutt Rayleigh
Prémio Nobel pe-a chìmica: William Ramsay

Calendario 1904
  1 2 3 4 5 6 7 8 9 10   11 12 13 14 15 16 17 18 19 20   21 22 23 24 25 26 27 28 29 30   31
Zenâ Ve Do Lu Mât Mâc Ve Do Lu Mât Mâc Ve Do Lu Mât Mâc Ve Do Lu Mât Mâc Ve Do  
Frevâ Lu Mât Mâc Ve Do Lu Mât Mâc Ve Do Lu Mât Mâc Ve Do Lu Mât Mâc Ve Do Lu    
Màrso Mât Mâc Ve Do Lu Mât Mâc Ve Do Lu Mât Mâc Ve Do Lu Mât Mâc Ve Do Lu Mât Mâc  
Arvî Ve Do Lu Mât Mâc Ve Do Lu Mât Mâc Ve Do Lu Mât Mâc Ve Do Lu Mât Mâc Ve  
Màzzo Do Lu Mât Mâc Ve Do Lu Mât Mâc Ve Do Lu Mât Mâc Ve Do Lu Mât Mâc Ve Do Lu Mât  
Zùgno Mâc Ve Do Lu Mât Mâc Ve Do Lu Mât Mâc Ve Do Lu Mât Mâc Ve Do Lu Mât Mâc  
Lùggio Ve Do Lu Mât Mâc Ve Do Lu Mât Mâc Ve Do Lu Mât Mâc Ve Do Lu Mât Mâc Ve Do  
Agósto Lu Mât Mâc Ve Do Lu Mât Mâc Ve Do Lu Mât Mâc Ve Do Lu Mât Mâc Ve Do Lu Mât Mâc  
Seténbre    Ve Do Lu Mât Mâc Ve Do Lu Mât Mâc Ve Do Lu Mât Mâc Ve Do Lu Mât Mâc Ve  
Òtôbre Do Lu Mât Mâc Ve Do Lu Mât Mâc Ve Do Lu Mât Mâc Ve Do Lu Mât Mâc Ve Do Lu  
Novénbre Mât Mâc Ve Do Lu Mât Mâc Ve Do Lu Mât Mâc Ve Do Lu Mât Mâc Ve Do Lu Mât Mâc  
Dexénbre Ve Do Lu Mât Mâc Ve Do Lu Mât Mâc Ve Do Lu Mât Mâc Ve Do Lu Mât Mâc Ve  

Nasciûi[modìfica | modìfica wikitèsto]

Mòrti[modìfica | modìfica wikitèsto]

Nòtte[modìfica | modìfica wikitèsto]

  1. Museo naçiónale da Magna Grecia (Reggio Calabbria), corêdo fùnebre scavòu into 1904 a Varapodio.
  2. Da: Le Patriote Illustré, 28 lùggio 1904.
  3. Creato into 1874, co sêde a Ginevra. O prìmmo prescidénte o l'esto Pasquale Stanislao Mancini.

Âtri progètti[modìfica | modìfica wikitèsto]