Alcmàn

Da Wikipedia
ZE
Quésta pàgina a l'é scrîta in léngoa zenéize

A Grafîa adeuviâ a l'é quélla de l'Académia Ligùstica do Brénno

Alcmàn (in grêgo antîgo: Ἀλκμάν; VII secólo a.C.) o l'é stæto 'n poêta lìrico grêgo.

(GRC)

«Ϝοῖδα δ' ὀρνίχων νόμως παντῶν»

(LIJ)

«Conóscio e melodîe de tùtti i öxélli.»

(Alcmàn, Fr. 40)

Vìtta[modìfica | modìfica wikitèsto]

Alcmàn o l'é visciûo into VII secólo a.C.; segóndo a tradiçión o l'êa da çitæ de Sardi, o l'ha studiòu inta schêua de Terpandro e-o l'ha pasòu a seu vìtta pe-o ciù a Spàrta cómme scciâvo (fòscia, in realtæ, o l'êa òriginâio pròpio de quést'ùrtima çitæ).

Framénti[modìfica | modìfica wikitèsto]

Inti seu framénti l'amô o l'é 'n têma ricorénte: infæti o fìn di parteni (da-o grêgo παρθένος "vèrgine"), i quæ vegnìvan cantæ da-e figêue inti rîti d'iniçiaçión, o l'êa quéllo de educâ e zoêne a-o seu futûro ròllo de mogê e de moæ. 'N âtro têma di framénti o l'é quéllo da quête da néutte, cómme into câxo do framénto Fr. 49 Garzya, dîto "Notùrno", o quæ o repìggia tra l'âtro esprescioìn inpiêgæ da Omero.

(GRC)

«εὕδουσι δʼ ὀρέων κορυφαί τε καὶ φάραγγες πρώονές τε καὶ χαράδραι φῦλά τʼ ἑρπέτ' ὅσα τρέφει μέλαινα γαῖα θῆρές τʼ ὀρεσκώιοι καὶ γένος μελισσᾶν καὶ κνώδαλʼ ἐν βένθεσσι πορφυρέας ἁλός· εὕδουσι δʼ οἰωνῶν γένος τανυπτερύγων.»

(LIJ)

«Dórme e çìmme di mónti e-i precipiççi,i brìcchi e-e lìgge e-e spêce de béstie, quànte ne nùtre a néigra tæra, e-e bèlve montagnìnn-e e-a stìrpe de àvie e-i móstri inti abìmmi do mâ amoêlòu; dórme e schiêre de àgogie da-e làrghe âe.»

(Alcmàn "Notùrno" (Fr. 49 Garzya))

Òpie inspiræ a l'Alcman[modìfica | modìfica wikitèsto]

O conpoxitô Mauro Pagani (Bréscia, 1946) o s'é inspiròu pròpio a l'Alcmàn pe-a seu cansón "Neutte", de l'àlbon 2004 Creuza de mä:

«Dorman e çimme di munti e u fundu du mä e i prumuntoi luntan e i precipizi. Dorme a stirpe de bestie ch'a taera neigra impe e bestie feruxi di munti e a famiggia de avie e i mustri nt'i gurghi prufundi du mä de viola, dorman e stirpi di ouxelli dae ae grandi. Staneutte durmiò, staneutte durmiò anche mi.»

(Mauro Pagani, Neutte)

Âtri progètti[modìfica | modìfica wikitèsto]

Contròllo de outoritæVIAF (EN238639815 · ISNI (EN0000 0003 6954 7277 · SBN (ITVIAV001060 · LCCN (ENn85148658 · GND (DE118644467 · BNF (FRcb12256863c (data) · BNE (ESXX1002282 (data) · NLA (EN35861121 · BAV (ENIT495/43785 · CERL cnp00576517 · NDL (ENJA00901415 · WorldCat Identities (ENn85-148658