Tann- a

Da Wikipedia
Jump to navigation Jump to search
ZE
Quésta pàgina a l'é scrîta in léngoa zenéize
AcLiBr.jpg

A Grafîa adeuviâ a l'é quélla de l'Académia Ligùstica do Brénno

A carta giögràfica co-a poxiçión de Tann-a.

Tànn-a a l’êa ’n’antîga çitæ grêga in sciâ fôxe do sciùmme Dòn e conosciûa co-o nómme de Tanais . A l’êa scitoâ in sciô mâ dîto Mâ Magiô ch’ancheu o l’é ciamòu Mâ d’Azòv. Dòppo a l’é diventâ ’na çitæ “cazànn-a” de l’Inpêro Româno, ò sæ controlâ da-i Români ma do tùtto aotònoma e prinçipalménte de stìrpe grêga. Into 250 dòppo Crìsto, Tànn-a a l’é stæta devastâ da-i Göti, ma a l’é stæta ricostroîa e dòppo a s’é diféiza con sucèsso da-e invaxoìn di Ùnni in gîo a l’ànno 375. I Veneçién l’àn tórna fondâ into sécolo XIII; dòppo a l’é pasâ a-i zenéixi e a l’é diventâ ’n inportànte bitegón pe-i sò tràfeghi e comèrci. I Zenéixi (com’àn fæto pe tànte âtre çitæ inte sò màn) l’àn fortificâ e n’àn fæto ’n pónto de colegaménto inportànte fra o Mediterànio, l’Eoröpa Òcidentâle e i mercoéi òrientâli de l’Àzia e de regioìn pre-aziàtiche. I Zenéixi l’àn aministrâ da-o 1332 a-o 1471 co-o nómme de Tànn-a into Mâ Magiô; pöi a l’é chéita in decadénsa. A l’êa aministrâ, cómme tùtte e colònie into Mâ Néigro, da-o Cónsole zenéize ch’o stâva a Càffa. Into 1392 a l’é stæta òcupâ da-o Tamerlàn ma dòppo, into 1400, pigiâ tórna da-i Zenéixi[1]; ma into 1471 a l’é finîa pe de lóngo inte màn di Tùrchi.

Vêgia fortificaçion de Tann-a
  1. Manfred Pittioni: Genua – die versteckte Weltmacht. 1000– 1700 (Expansion, Interaktion, Akkulturation. Band 19). Mandelbaum-Verlag, Wien 2011, ISBN 978-3-85476-349-9.